Stále nás nutí přijímat nepotřebné informace, které máme následně zanechat ve své paměti pro to, aby nás učitelé oznámkovali a označili nás nálepkami ,,chytří“ a ,,méně chytří“. Přitom mnohdy výsledky vůbec nerozhodují o inteligenci. Je sice fajn, že umíte vypočítat tu nejsložitější rovnici, ale pokud si neumíte jít do obchodu koupit 5 rohlíků, v životě neobstojíte.
Co se tedy studentům nelíbí?
Především, že nás škola nepřipraví na budoucnost, protože nás učí to, co se učili naši prarodiče. Jenže budoucnost jejich a naše je obrovský rozdíl. Dnes bychom se především měli učit o tom, jak si vybrat správnou půjčku, na co si půjčky brát, vyplnit si daňové přiznání sám by byla taky velice užitečná věc a mimo jiné by se vzdělávání mělo zaměřit na výuku o IT, jelikož jsme generace telefonů a všelijakých vymožeností a ačkoliv tak nějak víme, co s nimi, bylo by užitečné naučit se pár vychytávek, které se nám do života budou hodit a ušetří náš čas.
Dlouhou dobu v lavicích. Pokud nepočítáme základní školu, která není až tak časově náročná, nalezneme v České republice školy, které zabírají půlku dne, nebo dokonce i více. Navíc pro ty, kteří dojíždí, je to ohromná časová zátěž. Kdybychom se alespoň nemuseli doma učit na testy, které se občas podaří i 2 a více za den, dělat domácí úkoly, referáty, nebo eseje, možná bychom si tolik nestěžovali, protože bychom věděli, že po promarněných minutách svého života nás doma čeká aktivita, kterou milujeme.
Příliš se nedbá na individualitu, preferuje se dělat všechno stejně, žádné odlišnosti, pro rozvoj talentu zde není moc prostor.
Základní potřeby jsou zavrhovány. V hodině se nechodí na záchod, nejí se, protože by to snad vyrušovalo. Doteď jsem nepochopila, v čem je jezení tak strašně neslušné, že se nesmí provozovat. Rozhodně to neprospívá zdraví, protože jak víme, měli bychom naše tělo poslouchat a ne ho trápit, protože nám to vrátí.
Už jsme mluvili o hodnocení. Spíše se vyzdvihují chyby místo toho, aby se hledělo na pokroky a zlepšení. Může to mít demotivující dopad, jedinci mají pocit, že nic neumí, jsou k ničemu a ztrácí sebevědomí, což je jedno z témat, které by se ve školách určitě mělo více řešit. Je v dnešní době i tak sice dost omílané, ale může být jednou z příčin neúspěchu.
Když jsme takto posuzováni známkami my, proč by někdo, popřípadě studenti nemohli reflektovat kantory? Mohli by se tak zdokonalovat a měnit své metody vyučování tak, aby vyhovovali ostatním, protože jedině tak studenti začnou dávat pozor a bude je to možná i bavit.
Co na závěr? Rozhodně by se o tomto tématu mělo více mluvit, protože je potřeba tento systém změnit a zmodernizovat ho, jelikož ze vzdělávacích institucí vycházejí lidé, kteří nemohou najít uplatnění a jsou neúspěšní v tom, co dělají, protože jednoduše nevědí, jak na to. Proto bojujme za změnu!